Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Jak se zkoumá vznik prvků ve vesmíru?

Jak se zkoumá vznik prvků ve vesmíru?


Místo konání akce: Hvězdárna Vsetín, Jabloňová 231, Vsetín, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 06.11.2018 od 18:00 do 19:30

M1: Krabí mlhovina z Hubbla
M1: Krabí mlhovina z Hubbla

Téměř veškerá rozmanitost chemických prvků, které se vyskytují na Zemi i v celém vesmíru, pochází z pozůstatků dávno zhaslých hvězd. Ve hvězdách musel vzniknout i veškerý uhlík, který je základem života na Zemi. Prvky lehčí než železo vznikají při spalování vodíku a postupně i dalších prvků v průběhu života hvězdy. Ty těžší i nejtěžší však vznikají při daleko větších ohňostrojích. Produkují se při výbuších supernov, při nichž dochází k intenzivním tokům neutronů. Ještě více jich pravděpodobně vzniká v průběhu splynutí dvou neutronových hvězd. V přednášce se podíváme, jak se tyto reakce vzniku prvků zkoumají v pozemských laboratořích. Využívají se i postupy s tak exotickými názvy, jako metoda trojského koně.

Přednáší RNDr. Vladimír Wagner, CSc.

 

přednášku pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí

Další informace: https://www.astrovm.cz/cz/program/kalendar-akci/jak-se-zkouma-vznik-prvku-ve-vesmiru.html

 


Tato akce je součástí programu Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR.

Více informací o akci a programu TVT naleznete na webových stránkách www.tydenvedy.cz/.

Týden vědy a techniky AV ČR Autor: AV ČR
Týden vědy a techniky AV ČR
Autor: AV ČR

 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Hvězdárna Vsetín, Týden vědy a techniky, Chemické prvky, Vývoj vesmíru


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »